Credendo vides

Tak snad abych začala od začátku.

Lidé se mě často ptají, co to Credendo vides vůbec znamená. No, podle české Wikipedie překlad tohoto latinského rčení zní: „Kdo uvěří, uvidí.”

Je to svým způsobem (dokud o tom člověk moc nepřemýšlí), krásná myšlenka. Ale co má společného se mnou a s tímhle blogem?

Credendo vides jsou slova, která mám v hlavě vyrytá téměř od nepaměti.

V televizi běžela jakási nudná pohádka, mohlo mi být tak pět, šest let. Nemám nejmenší tušení, o čem mohla být. Ale pamatuji si labyrint, ve kterém byla přesně tahle slova napsaná, a hlavní postavu, jak na ně se strašným údivem hledí.

Od té doby, a že už je to let, je nedokážu dostat z hlavy. Dalo by se říct, že jsou takovým mým motem, možná životní filozofií.

Protože proč by měl člověk věřit na realitu, která nemá žádné elfy, draky, ani Doctora? Jo, hlava v oblacích a nohy všude, jen ne pevně na zemi. To jsem přesně já.

Sice už mě přešla ta krásná dětská víra v to, že věci, kterým věřím jsou skutečné právě proto, že v ně věřím (to nedává smysl, co?), ale stejně se té myšlenky snažím držet tak říkajíc zuby nehty. Nebo přesněji řečeno, ona se možná drží mě.

Credendo vides jsou slova, která si budu pravděpodobně pamatovat déle než své jméno.

Tak. Uvedla jsem se tu jako pěkný blázen. Jenže já blázen jsem a jsem na to hrdá.

Co na tomhle blogu najdete v budoucnosti? Můžu slíbit jen jednu věc. Určitě to budou písmenka. A možná také nějaká slova.

(Kočka je od ~MiraDemona z Deviantartu)