7. 6. 2013

O zkoušení starých věcí

Nechci nosit becherovku na Hrad, ani dříví do lesa. A už vůbec nechci přispívat do záplavy takzvaného psaní o psaní ani neplánuji kecat do toho, jak máte žít svůj život. Motivace, prokrastinace, from zero to hero... O tom všem je (nejen) na internetu napsáno víc než dost. Přesto se tomu nevyhnu, protože mě podobná témata baví.

Třeba dnes budu psát o jedné své zásadě, která mi otevřela už několik obzorů.
Můžu jí říkat třeba metoda jednoho roku.
Mám seznam věcí, které nemám ráda, nebo které mě nebaví. Například:

  • pivo
  • olivy 
  • papriky
  • Babylon 5
  • Duna
  • a další hromada věcí, o kterých vím, že jsou dobré, jen jsem k nim zatím nedospěla


A právě zde nastupuje ta moje metoda. Není moc vědecká, dokonce ani v kalendáři označená.
Ale pokaždé, přibližně tak po roce, vyzkouším ochutnat věci, které mi kdysi nechutnaly, a přečíst si knihy, které mě nebavily.
A zrovna dnes se mi to vyplatilo.
Dočetla jsem vše, co jsem doma měla a přišel čas volby: Nečíst (tady si

představte k smrti vyděšený obličej), nebo si vzít něco, co mě ani moc nebaví? 
Zvolila jsem druhou možnost a sáhla po knize Machiavelli, nepochopený muž od Michaela Whita. 
Koupila jsem ji tak před pěti, možná více lety v náhlém popudu, ale nikdy mě příliš neuchvátila.


Otevřela jsem ji na náhodné straně, a četla téměř s otevřenou pusou. (A myslela při tom na nedávno dočtenou Píseň ledu a ohně)
Vážně nedovedu pochopit, jak mě tohle mohlo někdy nudit. Možná to není napsáno dvakrát akčním stylem (do’h, životopis:) ), ale předčí kdejaké béčkové fantasy.


Nejen, že je to zajímavá četba, ale ještě velký zdroj inspirace. 
Popadnou sem tam knihu, která se vymyká obvyklému vkusu a „specializaci” se vážně vyplatí.

Snažím se neopovrhovat věcmi jen proto, že mi napoprvé nesedly a tahle zásada se mi jeví jako docela užitečná.
Schválně, popadněte něco, co vám kdysi nesedlo a dejte tomu druhou šanci. A za rok třeba třetí.
A neomezujte se jen na literaturu, filmy a jídla. Rozhodně to platí i v sexu, sportu a vlastně ve všem, co vás jen napadne.

Nic tím neztratíte a pokud se vám ta daná věc náhodou zalíbí, otevře se vám spousta dalších cest.
(Nebo jiných výhod. Jako například levnější útrata v hospodě, pokud přejdete z koly na pivo!)
To, že jste dospělí nemusí znamenat, že už do ničeho nedorostete.

(Kredit za nošení becherovky na hrad patří +Otakar Schön )

3 komentáře:

  1. "To, že jste dospělí nemusí znamenat, že už do ničeho nedorostete." - tesat do kamene.

    OdpovědětVymazat
  2. Hezká myšlenka. Když dáváme druhou šanci některým lidem, proč ji nedat i věcem :)
    Jinak ta knížka o Machiavellim zní velice zajímavě. Napřed bych ale měla splnit slib a přečíst si od něj Vladaře, jak mám už asi dva roky v plánu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A Umění války už máš přečteno? :)
      Taky Vladaře plánuji už dlouho.

      Vymazat