Psychopati a Chodci

Jak už jsem se zmiňovala minule, účastním se opravdu zajímavého kurzu Moralities of Everyday Life a jsem jím stále nadšená. I když se tam často opakují věci, které už znám, jsou podány tak, že mě ani na okamžik nenudí.

Každopádně jsem se přes tento MOOC dostala k opravdu pěknému TED talku od Jona Ronsona a nedá mi to, abych se tu o něj s vámi  nepodělila. Je lehce creepy, ale spíše hudbou a efekty, než samotným obsahem. 

Celý kurz vřele doporučuji každému. Tedy alespoň každému, kdo vládne nějakou tou angličtinou. Kurz  se zabývá se především lidmi. Tím, proč lidi dělají ta rozhodnutí, která dělají, a částečně i tím, jak je přimět dělat jiná rozhodnutí. Hodně se věnuje psychopatům, ale také filantropům. A hlavně: je krátký, končí již začátkem března, takže nebude mít čas na to, aby mě omrzel.

Musím přiznat, že mé nebytí na sociálních sítích mě naplňuje opravdu hodně. Chvílemi mi to chybí, hlavně z praktického hlediska (hlavně když jsem zapomněla dát lidem, kteří mě měli kontaktovat kvůli pro mě důležitým věcem jiný kontakt, že...), ale smůla, podvádět sama sebe odmítám, radši kvůli tomu prošvihnu akci, která je jednou za půl roku až za rok, však mě neubude.
Přemýšlím, že bych se nemusela vracet už nikdy. Ale to by mělo opravdu celou řadu technických nepříjemností. Je to těžké rozhodování, když vím, že tam strčím "jen jeden prstíček" a bude to pro mě znamenat konec jakékoliv soudné činnosti. To je  jako když si „vyléčený" alkoholik řekne, že pití s Mírou je vlastně v pohodě. Moc dobře se znám, moc dobře  vím, jak návrat „s Mírou" dopadne.

I když i bez sociálních sítí mi čas záhadně mizí; hlavně když jsem nachcípaná tak, že se mi nechce vůbec nic. Alespoň jsem si zopakovala film Born of Hope, místo bezduchého čumění do té internetové „zdi".  

Ne každé zlato třpytívá se,

ne každý kdo bloudí je ztracený.

Stáří když silné je,

neohýbá se, 

mráz nespálí hluboké kořeny

Ale vůbec mi to LOTRO neleze na mozek. Fakt ne. Můžete mi věřit.