O pseudovědcích a jejich tricích, část druhá

Druhá a předposlední část článku o pseudovědě z blogu Skeptical Raptor je hotová a protože sama nemám ráda dlouhé čekání, nevidím důvod, proč ho nezveřejnit hned :-)

Rozdíly mezi vědou a pseudovědou

Pseudověda využívá několika druhů logických klamů. Mým oblíbeným je odvolávání se na starobylost či tradici a na to, že jsou staré myšlenky lepší než ty nové.

Dalším oblíbeným klamem je klam rozjetého vlaku - dělá to každý, takže to musí být užitečné. Seznam klamů v angličtině si můžete prohlédnout zde.

Typický pseudovědec používá logické klamy, aby uvedl, že je jeho tvrzení „definitivně prokázané”. Je to to samé ať už jde o kreacionismus, alternativní medicínu či popírání vakcín.  Největší problém je, že pokud začnete tyto přesvědčení hledat na internetu, počet webových stránek a jejich zobrazení v podstatě uvádí, že jsou tato tvrzení JEDINOU PRAVDOU™ a je jich výrazně více než myšlenek kritických a skeptických.

Takže jak se dá v medicíně rozeznat věda od pseudovědy? V medicíně data sbíráme a analyzujeme jedním ze dvou způsobů.

Téměř všechny zdravotnické produkty, zařízení, léky i procedury musí být podle zákona testované v klinické zkoušce zdravotnických prostředků. To je vědecký experiment navržený k otestování hypotézy a k vyzkoušení toho, zda je konkrétní produkt bezpečnější a účinější než placebo. Otázka, která se testuje je, zda jsou výsledky produktu lepší než nic. To je  „zlatý snandard,” a pokud studie hypotézu potvrdí, můžeme si být jisti, že má procedura pozitivní vliv na život (stupeň účinků však může být předmětem argumentů).

Alternativní medicína podobné pokusy však nedělá (zdůvodněním obvykle bývá, že toto přesvědčení na model klinické zkoušky nesedí). Takže neexistuje žádný důkaz, že produkt funguje.

Klinická zkouška zdravotnických prostředků má obvykle tisíce účastníků a je prováděna tak, že lékaři ani pacienti nevědí, kdo obdržel placebo a kdo skutečný lék.

Poté se výsledky staticky analyzují a zveřejní v peer-review žurnálech. Poté jsou překontrolovány FDA (u nás Státním ústavem pro kontrolu léčiv) a teprve poté mohou začít lékaři lék používat.

Je to velmi drahý a časově náročný proces, který alternativní medicína většinou ignoruje.

Některé hypotézy však není úplně etické testovat klinickou zkouškou. Například víme, že je kouření špatné pro zdraví, ale i přesto tabákové společnosti velmi rádi trvají na tom, že nikdy neproběhla žádná klinická zkouška, která by to potvrdila a tak to nemusí být pravda.

Jenže dát jedné skupině dospělých cigarety na dvacet let a druhé ne a sledovat, která skupina vymře dřív není etické.  Proto používáme epidemiologické studie, díky kterým můžeme určit, zda má nějaká příčina očekáváný efekt. Můžeme prostudovat záznamy tisíců kuřáků a následný efekt z nich zjistit.

Epidemiologie je vědecký proces, který je kritickým v oboru preventivního lékařství - bez ní bychom nezjistili, zda má konkrétní vzorec chování či problém kauzální efekt na zdraví jedinců.

Popírači očkování milují hrátky s klinickými zkouškami a rádi vymýšlejí vysoce nemorální testy, jako například rozdělení malých dětí na dvě části, z nichž jedna dostane placebo a druhá opravdové očkování a pozorují, zda má očkování vliv.

Pamatujte, nepřímé důkazy (sestřenice kamarádky mojí mamky se vyléčila tak, že snědla tenhle list) rozhodně nejsou důvodem, proč v pseudovědu věřit. Dokonce ani vysoký počet nepřímých důkazů není to samé, jako opravdová data.

Možná už jste  slyšeli, že hodně vitaminu C pomáhá v prevenci chřipky. Nepomáhá a toto tvrzení je podpořeno rozsáhlou klinickou zkouškou.

Takže pokud náhodou nemáte kurděje, není žádný důvod, proč byste měli brát vysoké dávky vitaminu C.

To je rozdíl mezi vědou a pseudovědou.

Pseudověda versus důkazy (nebo věda) založené na medicíně

Steven Novella, klinický neurolog z univerzity Yale ve své analýze pseudovědy ilustruje, jak je pseudověda (ti, kteří předstírají, že vědeckou metodu vyzdvihují, ale takovým způsobem, který rozhodně vědecký není) a anti-věda (ti, kteří vědu vůbec neuznávají, nebo dokonce zesměšňují subjektivní analýzou či neotestovatelným duchovnem) zvyklá zamítat vědu založenou na důkazech.

Věda se postupem času vyvíjí. Závěr, který postrádá dostatečné důkazy může být eventuálně podpořen lepší analýzou či průkopnickým výzkumem, nebo zamítnut.

Můžete si všimnou, že propagátoři vědy a anti-vědy účast v tomto kontinuu ignorují a prostě tvrdí, že mají pravdu.

Věda musí být ze své podstaty falzifikovatelná a vyhledává experimenty, které by hypotézu mohly vyvrátit. Jen protože teorii lze vyvrátit však neznamená, že je nutně nepravdivá. Vědci se snaží probádat všechny možnosti a zásadně předpokládají, že všechno pochopili špatně; vždy se snaží určit, proč je konkrétní teorie či hypotéza neplatná.

Tyto pokusy o vyvrácení obvykle poskytnou ještě více důkazů, které původní teorii podporují - jen protože věda vyžaduje falzifikaci, ještě to neznamená, že budou všechny hypotézy vyvrácené, avšak věda je těmto možnostem otevřená.

Jinými slovy: věda se vyvíjí.

Naopak pseudověda se ze své podstaty falzifikovat nedá. Je založená více na řečech než na pozorování, takže nemůže být otestována experimentem ani observací.

Výborným příkladem je kreacionismus, který je založen na textu. Experiment, který by mohl být navržen tak, aby tento text otestoval neexistuje. Kniha na pokusy nereaguje a je to podobná snaha jako chtít otestovat, že existovali Muppeti.

Věda se spoléhá na důkazy, důkazy jsou ze všech informací nejdůležitější.

Pseudověda se spoléhá na víru či přesvědčení, důkazy dokonce znehodnocuje.

Dva z nejčastěji chybně používaných výrazů při vyhodnocování vědeckých důkazů jsou korelace a kauzalita. Dva velmi mocné analytické nástroje, které jsou pro medicínu nezbytné.

Korelace je shromažďování proměnných, které se mohou vyskytovat společně. Kouření například koreluje s rakovinou plic. U těch, kteří kouří, se rakovina vyvine s vysokou statistickou pravděpodobností, je však důležité poznamenat, že korelace nedokazuje kauzalitu. Nicméně pokud už existuje řada studií, které korelují rakovinu plic s kouřením poté, co se vezmou v úvahu ostatní faktory, můžeme dospět k závěru, že nejen že kouření s rakovinou plic koreluje, ale že ji přímo způsobuje.

Korelaci můžeme pozorovat každý den, jsou to však subjektivní pozorování, pro které nemůžeme bez obsáhlého výzkumu uvést opravdový kauzální vztah.

Konspirační webové stránky hnutí proti očkování třeba tvrdí, že těhotné ženy po očkování potratí.

Faktem je, že existuje vysoká statistická šance, že žena potratí nehledě na okolnosti. Je to náhodná proměnná, nikoliv příčina.

Založeno na množství potratů bychom mohli očekávat, že tisíce žen potratí během 24 hodin poté, co dostanou očkování proti H1N1, dokud však studie neukáží kauzální vztah, korelace to není.

Jsme si například také jistí, že si tisíce lidí zlomí kost nebo dostanou chuť na hamburgera 24 hodin poté, co dostanou očkování, to neznamená, že je tam korelace. Na světě je tolik lidí, že můžeme  po očkování pozorovat doslova miliony různých akcí.

Potraty s očkováním spojeny nejsou, je to náhodné pozorování a neexistuje žádná biologická příčina, proč by se tak dělo.

Přestože však bylo toto spojení vyvráceno, víra v něj přetrvává.

Pseudověda občas používá podobnou metodologii při tvoření pozitivních tvrzení.

Homeopat bude vždy tvrdit, že jeho lék vyléčí jakoukoliv nemoc, nehledě nato, že nemá žádný vědecký argument, který by jeho tvrzení podporoval a naopak existuje řada důkazů, které jeho praktiku vyvrací.

K testování toho, zda je konkrétní prostředek alternativní medicíny funkční často používám otázku „je zde nějaký fyzický, chemický nebo biologický mechanismus, který umožní této mastičkářské proceduře fungovat?” Pokud si toto nelze představit bez porušení základních zákonů vědy, stáli bychom proti Occamově břitvě. Takže pokud neexistuje důkaz, který by spojoval očkování s autismem, zůstává nejjednodušší řešení. Vysvětlení možného spojení bez jediného důkazu by vyžadovalo zapomenout vše, co víme o většině biologických procesů.

Jak už jsem psal jinde, internet poskytuje mnoho informací a my se je snažíme vyhodnocovat rovnoprávně, jako by každý web poskytoval přesná a logická data.

Možná máte kamarádku, která po očkování potratila a možná jste slyšeli o hodně lidech, kterým se to stalo, ale to není věda, jen subjektivní pozorování nebo dokonce konfirmační zkreslení.

Poslední a celkem krátká část bude o tom, co že je to vlastně skepticismus.